V plném podzimu jsem letos naposledy navštívil svou zarostlou vyhlídku v Českém ráji. Trosky zakryté stromy a jen tušené v dáli mi připomněly s trochou stylizované nadsázky jiného velikána, kterého jsem v dětství podobně jen tušil, protože tehdejší režim mi zakrýval výhled na něj svým mlčením, a přesto jsem jej toužil spatřit, a především jsem chtěl číst jeho knihy, které byly tehdy jen těžko k mání. Byl to Jaroslav Foglar!
Číst více
„Mládí a dobrodružná kniha – nějak to patří k sobě. Jaké to byly velké, vznešené, nezapomenutelné postavy, mezi nimiž odjakživa žila klukovská duše – kapitán Nemo, Robinson, poslední Mohykán, Vinnetou, Syn lovce medvědů. A jaké knihy bez konce svých tajemství, v nichž ctnost byla odměňována a zločin vždy potrestán, v nichž vždycky a nade vším vítězila spravedlnost, obětavost, energie a osobní hrdinství, věrnost k příteli a láska k lidem.“
Číst více
V Českém ráji existuje jedna zajímavá vyhlídka. Když se na ni dnes po půlhodinovém příkrém stoupání zcela vyčerpáni vysápete, jste obklopeni lesem a nevidíte vůbec nic.
Číst více